"Pokud někoho miluješ, osvoboď ho. Pokud se vrátí, je tvůj, pokud ne, nikdy nebyl." Všichni jsme slyšeli toto oblíbené rčení o tom, jak je důležité nechat lidi odejít. Co to ale doopravdy znamená? Někteří věří, že vše je v rukou osudu. Nezáleží na tom, jak šíleně jste do někoho zamilovaní, pokud osud není na vaší straně.

Já si však toto staré rčení vykládám tak, že nemůžete někoho nutit, aby vás miloval, zůstal s vámi a zestárl s vámi. Musíte mu dát svobodu, aby si vás vybral místo kohokoli jiného. Žádné prosby, žadonění a přemlouvání ho nepřinutí zůstat.

Nechat odejít také neznamená, že je musíte přestat milovat. Můžete někoho milovat, a přesto ho nechat odejít. Nevzdáváte se ho ani nepohřbíváte lásku, kterou k němu chováte. Jen dáváte přednost sobě.

Proč se stále držíme těch, které milujeme

Proč je tak těžké nechat lidi odejít, zejména ty, které milujeme? Protože je snadné se jich držet. Držet se může zdát uklidňující, protože alternativa - myšlenka na to, že někoho, koho milujeme, necháme odejít - v nás vyvolává nejistotu, které nemusíme být připraveni čelit. Bojíme se prázdnoty, kterou to vytvoří. Bolest z držení se stává tak známou, že zapomínáme, že je to náš nepřítel a že je topoškozuje nás.

Očekáváme, že když se budeme držet někoho, koho milujeme, dokážeme si v životě navždy uchovat lásku a štěstí. To nemůže být daleko od pravdy. Čím více na někom lpíte a nutíte ho, aby zůstal ve vašem životě, tím více se bude cítit udušený a uvězněný. To není láska. Láska je pozitivní svoboda. Je to, když se vy i osoba, kterou milujete, cítíte ve vztahu svobodní.

Mnoho lidí si myslí, že když někoho milujete, pohnete pro něj nebem i zemí. Stojí ale za to snažit se udělat vše pro to, aby vás druhý člověk miloval, i za cenu toho, že ztratíte sami sebe? Ano, na tom, aby vztah fungoval, máte svůj podíl. Vynakládáte stejné úsilí. Děláte stejné kompromisy. Respektujete stejně a vytyčujete hranice.

Ale co se stane, když tato rovnováha není v pořádku? Rozpadnete se. Jste v jiném rytmu, zatímco se zoufale snažíte být na stejné vlně. Spíte a probouzíte se na stejné posteli, která nebyla svědkem lásky po mnoho týdnů nebo dokonce měsíců.

Další důvody, proč se držíme:

• Jste posedlí představou, že vás milují. Existuje tenká hranice mezi láskou a láskou k představě, že jste milováni. Když si tyto dvě věci spletete, máte tendenci držet se člověka mnohem déle, než je nutné.
• Bojíte se bolesti, kterou vám odchod způsobí. V tuto chvíli už prožíváte spoustu bolesti. Aby toho nebylo málo, celý proces odchodu se vám zdá nesnesitelný a nevíte, jestli existují způsoby, jak znovu najít štěstí bez přítomnosti této osoby.
• Stále doufáte, že to mezi vámi a vaším partnerem nebo romantickým zájmem vyjde. Možná také v hloubi duše víte, že tato naděje je marná. Kdyby chtěli zůstat, zůstali by.
• Nejste si jisti budoucností. Budoucnost může být skličující, ale musíte důvěřovat vesmíru. Když se jedny dveře zavřou, jiné se otevřou.

Není pochyb o tom, že lásku provázejí jak pozitivní, tak negativní emoce. Přichází s ní dobré i špatné časy. Je to ještě láska, když se necítíte šťastní? Je to ještě láska, když skrýváte své skutečné emoce? Rozhodně to není láska, když skrýváte své trápení a předstíráte, že je vše v pořádku. Když není spokojenost a štěstí, je čas nechat to být.

Protože jaký smysl má být ve vztahu, který vám neustále způsobuje bolest? Ano, každý člověk je zodpovědný za své štěstí. Nemůžete očekávat, že vás někdo učiní šťastnými. Ale to neznamená, že někdo jiný má právo způsobovat ve vašem životě neštěstí.

Je možné lidi přerůst?

Přerůstání lidí je přirozené. Přijde čas, kdy přerostete své přátele a milence. Studie Oxfordské univerzity potvrzuje, že právě ve věku 25 let začínají muži i ženy přerůstat své přátele. Je to především proto, že jak rosteme, máme jiné životní cíle. Máme jiné priority.

Život nikdy není konstantní. Vždycky nás bude na každém kroku čekat nějaká změna. Rosteme, měníme se a mění se i dynamika našich vztahů s přáteli. Přátelství sice trvají věčně, ale prostě se s nimi nesetkáváte často. Není v tom žádná zášť nebo nepřátelské pocity vůči nim, prostě z nich vyrostete a už nevidíte potřebu patřit k nim tak jako v době dospívání.dva partneři v romantickém vztahu.

Jak se rozhodnout, kdy někoho propustit?

Člověk vám může padesátkrát denně říkat, že vás miluje. Otázkou však je, zda se díky jeho činům cítíte milováni? Můj bývalý milenec říkával: "Nikdo tě nemůže milovat tak jako já." Z těch slov jsem pokaždé omdlela. Zkrátka mě podváděl. Nikdy to není o sladkém šeptání a velkých gestech.

Je to o snaze. Když jsem dělala všechno pro to, aby byl šťastný, on byl venku a kupoval květiny pro někoho jiného. Nakonec jeho slova nebyla nic platná, protože k udržení zdravého a harmonického vztahu je potřeba neustálé úsilí obou partnerů. Nemůžete být jediná, kdo dělá všechno, zatímco ten druhý vás vezme na rande, pronese pár romantických a sladkých slov, odveze vás domů apak se vrátí domů a vyspí se s někým jiným.

Milovala jsem ho, protože láska k němu mě činila šťastnou a myšlenka na to, že mi lásku opětuje, mě přiváděla do extáze. Nebylo to nic jiného než euforie. Když jsem na oplátku nedostala stejnou lásku, úsilí a upřímnost, rozhodla jsem se ho nechat jít. Bolest, kterou mi způsobil, však zůstala velmi dlouho. Zkrátka jsem ztratila naději.

Po spoustě sebenenávisti, neřešené úzkosti po rozchodu a nahromaděných nejistotách jsem si uvědomila, že marním dny přáním, aby něco nebylo pravda. Nemohla jsem se vrátit v čase a donutit ho, aby ty věci zrušil. Proč ztrácet roky truchlením nad někým, kdo ve vztahu neudělal ani to nejnutnější? Tehdy jsem věděla, že je čas jít dál se vztyčenou hlavou.

Zde je několik příznaků, podle kterých poznáte, že je čas se jich zbavit:

• Když jste zapomněli, jaké to je být šťastný.
• Když je vaše nejistota tak vysoká, že se nakonec každý den nenávidíte víc a víc.
• Když se neustále vymlouváte na svého partnera nebo si namlouváte, že se situace zlepší.
• Všechno vás fyzicky a emocionálně vyčerpává.
• Máte pocit, že vás někdo zatěžuje a dusí.
• Když vás v životě brzdí lpění na sobě

Když někoho opustíte, nemůžete očekávat, že na něj úplně zapomenete. Myšlenky, vzpomínky a jizvy budou přetrvávat ještě mnoho let po odchodu. Tehdy si musíte připomenout, zda stojí za to na něj myslet a držet se ho, protože držení způsobuje mnohem větší škody než odchod.

Konečně, akt uvolnění

"Nechat to být" je v dnešní době příliš zjednodušené. Někdo ti ublížil? Nech to být. Nedostal ses na vysněnou vysokou školu? Nech to být. Pohádal ses s kamarádem? Nech to být. Vyrovnáváš se se ztrátou milované osoby? Nech to být. Zdá se, že jsme při tom zapomněli pochopit bolest a boj, který člověk musí podstoupit, aby se s něčím vyrovnal. Nechat to být není okamžitý lék na vše, co trápí tvé srdce.Je to velmi pomalý proces, ale nakonec se vám to podaří.

Ach, jaký je to pocit, když se naučíte nechat jít. Ano, je to těžké. Bude vás bolet nechat jít, ale je to nezbytné pro váš růst. Když se naučíte nechat to emocionálně jít, budete se cítit lehčí. Rozchod nebo jen jakákoli ztráta lásky může přinést spoustu smutku a vy se ocitnete v hustých fázích smutku.

Když se zdá, že to nejde, pomůže vám vzpomenout si, že mezi všemi strastiplnými fázemi smutku je poslední fází přijetí a odpuštění. A to stojí za všechny bezesné noci a slzami potřísněné polštáře. Musíte pochopit, proč se to stalo. Jakmile se s tím smíříte, musíte zjistit, co si z této zkušenosti chcete vzít, co vám pomůže jít dál a stát se lepším člověkem.osoba.

Klíčové ukazatele

• Nechat je jít neznamená, že je musíte přestat milovat.
• Úsilí, kompromisy a upřímnost ve vztahu rozhodují o tom, zda zůstanete a budete bojovat o svou budoucnost, nebo zda odejdete a zaměříte se na další život.
• Je přirozené truchlit nad ztrátou lásky, ale je třeba jít dál.

Přijetí je klíčem ke zdravému rozumu. Zamilovali jste se, nevyšlo to, rozešli jste se. Myšlenka na to, že se musíte vzdát toho, co jste si mysleli, že bude vaším životem, vám zlomí srdce, ale není to nemožné. Ten vztah pozitivně přispěl k tomu, kým jste se dnes stali. Važte si ho. Ale nezoufejte nad jeho ztrátou ani se nesnažte držet jeho zbytky. Čím déle si ho budete držet.lano, tím více vám potrhá kůži.