(Jména byla z důvodu ochrany identity změněna)

Nikhil a Arundhati dovršili tři šťastné roky manželství. Arundhati nebyla z nabídky k sňatku příliš nadšená, ale důvěřujíc rozhodnutí svých rodičů se podvolila. Vše se ukázalo být dokonalé, nad její představy.

Dokonalý manžel

Nikdy jí neřekl "ne", nikdy. Vždycky podporoval všechno, co Arundhati chtěla dělat. Oba celý den pracovali a večer se k sobě vraceli.

Měli kuchaře. Nikhil jim vařil ranní čaje a s úsměvem ji budil. Byly nejlepší částí jejího dne... každý den.

Povolte prosím JavaScript

Pak se s ním setkala

Arundhati často chodila pozdě z práce nebo měla v plánu večeři s kolegy z kanceláře či kino pozdě v noci a Nikhil se nikdy na nic nezeptal. Dobře ji znal a důvěřoval jí. Arundhati si ho za to vážila. Během těch dnů se Arundhati sblížila s jedním mužem v kanceláři. Byl to její šéf, Dhiraj. Byl mladší než ona, slušný muž. Vedli spolu smysluplné rozhovory pokaždé, když měli čas.Kancelářské stoly, kavárny, večerní káva a někdy i večeře... nikdy nevynechají žádnou příležitost.

Měl přítelkyni a Arundhati byla vdaná žena, a přesto ani jeden z nich nedokázal kontrolovat, co se mezi nimi děje.

Když byla Arundhati doma, cítila se provinile. Nedokázala s manželem navázat oční kontakt. A ubíjelo ji, že o ní nikdy nepochyboval... nikdy mu nebylo nic podezřelé. Arundhati si někdy pozdě večer vyměňovala esemesky se svým šéfem, ležela vedle Nikhila, a on přesto nikdy nehnul brvou.

Neviditelná hranice, kterou nikdy nepřekročili.

Když Nikhil odjel za prací mimo město, Arundhati šla k Dhirajovi. Strávili spolu celou noc... povídali si, dívali se na filmy, seděli si v náručí a nacházeli útěchu ve společnosti toho druhého. Tu a tam si vyměnili polibek a často se objímali, ale nic víc. Bylo nespočet nocí, které Arundhati strávila v jeho bytě, ale nikdy se pořádně nevyspali.společně. ani jeden z nich to nechtěl. Dhiraj byl spokojený se vším, co ji potěšilo, a nikdy neudělal nic, co by jí bylo nepříjemné.

Oba milovali své partnery, ale zároveň nedokázali odolat jeden druhému.

Možná to bylo tím, jak si padli do oka, nebo citovým poutem, které k němu Arundhati cítila, nebo tím, jak se usmívala a smála, když byl nablízku. Díky němu věřila knihám, blogům a pohádkám. Sdíleli své nejdivočejší fantazie, a přesto měli podobný hodnotový systém. Bylo to jako nevysvětlitelné pouto, které s ním Arundhati sdílela. Arundhati se nikdy v životě necítila s nikým takhle sblížená,ani její manžel a cítila se tak uklidňující, že nedokázala tyto emoce vyjádřit slovy.

Arundhati věděla, že to, co má v srdci, není správné. Na druhou stranu s Nikhilem plánovali založit rodinu. Nebylo fér mu to udělat. Nemohla se stát matkou a zároveň mít poměr s jiným mužem! Tohle bylo na ni příliš.

Víc než to ji ubíjel každodenní pocit viny, její svědomí už to nebylo ochotné snášet.

A proto to Arundhati musela ukončit. Snažila se od Dhiraje distancovat, ale od někoho, s kým celý den pracovala, se prostě nedalo držet dál.

Arundhati rezignovala. Dhiraje to šokovalo, ale věděl, co prožívá. Arundhati už to svému manželovi nemohla udělat. A pro oba bylo dobré, aby zůstali od sebe, a to bylo možné, jen když dala výpověď.

Nikdy předtím se tak necítila, ale nemohli pokračovat. Teď jí zůstaly jen vzpomínky na celý život.