Být bisexuální a zároveň vdaná je něco, s čím žongluju už několik let. Přiznat se, když jste vdaná, vyžaduje hodně odvahy a do jisté míry i stabilitu, co se týče financí a samozřejmě lásky a podpory.

Bisexuální ženy jsou už tak terčem mnoha šikan, ale bisexuální vdané ženy se musí s nenávistí vyrovnávat na extrémní úrovni. Nic v životě ale není snadné a i já jsem si vydláždila vlastní cestu a příběh, který musím všem vyprávět.

Myslím, že jsem bisexuální

Když vyrůstáte určitým způsobem, máte jen malou svobodu při zkoumání své sexuality. Jste mentálně podmíněni tím, že vás přitahují lidé opačného pohlaví a hrajete tradiční genderové role, takže když začnete cítit něco k lidem stejného pohlaví, najednou vám to dojde a řeknete si: "Vím, že nejsem gay, ale rozhodně nejsem heterosexuál." A pak si řeknete: "Já vím, že nejsem gay, ale rozhodně nejsem heterosexuál." A pak si řeknete: "Já vím, že nejsem gay."

Ale jak dlouho trvá, než vás napadne - "Myslím, že jsem bisexuální?" Rada ode mě pro vás: začněte si tyto otázky klást už v pubertě. Pokud jste bisexuální žena vdaná za muže a svou sexualitu jste si teprve uvědomila, čeká vás dlouhá cesta.

Jak zjistit, zda jste bisexuální

Ano, jsem bisexuální a vdaná. Vdaná za muže. Ano, chvíli mi trvalo, než jsem to pochopila. Ale abych pomohla bisexuálním ženám po celém světě, sdílím s vámi několik rad a vyprávím svůj příběh, abych vám pomohla odpovědět na otázku, která se vám honí hlavou - "jak poznat, jestli jste bisexuální?".

Cesta k objevu

Bisexualita pro mě byla spíše podvědomá než cokoli jiného. Příchod puberty s sebou přinesl uvědomění si skutečnosti, že jsem mimořádně sexuální člověk. Dostavily se mravenčení a já si uvědomil, že když s "tím" mravenčením něco udělám, je to příjemné.

Přesto jsem byla ještě dítě na mokrém a divokém průzkumu. Můj první přítel byl někdo, do koho jsem se zamilovala. Nevěděla jsem, že je součástí LGBTQ komunity, a i když jsem to zjistila (ráda bych vám řekla jak, ale on z toho nebude mít moc velkou radost), necítila jsem se kvůli tomu nijak nenormálně.

Až po šestnáctém roce jsem si o těchto věcech začal číst a to mě úplně odrovnalo. Zjistil jsem, že existují lidé různých sexualit a že ne každý gay nebo holka balí heterosexuála.

Zvědavá jako straka jsem se vrhla do neznámých vod a nevěděla, jakou cestou se vydat. Plula jsem s proudem a nakonec přišlo období, kdy jsem chtěla někoho do svého života - kluka nebo holku, na tom nezáleželo.

Lidé kolem mě mě krutě odsuzovali. Někteří říkali, že se snažím chovat cool, jiní si mysleli, že je to moje strategie, jak na sebe upozornit, ale pravdou bylo, že jsem na toto území vstoupil mnohem dřív, než jsem se o něm dozvěděl.

Zdivočelá dívka

Jak přesně byste si představili dívku, jako jsem byla já na střední škole - tmavé vlnité vlasy, hluboký výstřih, tužkové podpatky, rudá ústa a kouřové oči? Kdepak. Byla jsem takový človíček oblečený do volných triček, pytlovitých džínů a velkých plovoucích kalhot. Podařilo se mi proměnit se v dívku z toho dřívějšího popisu, ale to byla nedávná změna.

Můj první úlet byl s klukem, na kterého jsem narazila na kamarádově večírku. Byla to výbušná noc a já jsem nasbírala dost důkazů o tom, že jsem v posteli jako petarda. Říct, že mi to zvedlo sebevědomí, by bylo hrubé podcenění. Byly chvíle, kdy mě přítelkyně přitahovala, ale nikdy jsem nepřekročila hranici.

"Jsi vážně bisexuál?" ptali se mě mnozí. Vlastně jsem byl první, kdo si to položil. Bylo nespočetněkrát, kdy jsem to nechal plavat a nebral to v úvahu jako poblouznění nebo další opileckou epizodu. Ale časem jsem si uvědomil, že to nemá s alkoholem nic společného.

Nikdy jsem ty myšlenky neměla potlačovat. Je lepší přijmout sebe sama dříve, než objevit bisexualitu později v životě. Lituji, že jsem se kvůli strachu z odhalení úplně uzavřela.

K mému prvnímu probuzení došlo na domácím večírku, který byl mým prvním opravdovým setkáním se ženou. Oba jsme byli dost opilí a řekněme, že jsem doufal, že by se mohlo něco stát. Ne že bych kvůli tomu šel z cesty.

Naštěstí jedna věc vedla k druhé a nakonec jsme se spolu plnohodnotně líbali. Tahle epizoda mě utvrdila v tom, že nejsem jen "bisexuální", ale "bisexuální", a pro změnu této orientace jsem mohl udělat jen málo.

Mezi prostěradly

Jsem tak podivně sexuální, jak jen to jde. Nejsem jen bisexuál, ale praktikuji i BDSM - dominantní, když jsem se ženou, a submisivní, když jsem s mužem. Ale skutečnou výzvou je najít ženu, která sdílí stejnou vlnu. Je to těžké, ale není to nesnesitelně těžké.

Ve skutečnosti ženám lichotí, když je jiná žena pozve na rande - nebo alespoň já jsem měl to štěstí. Doporučuji vybírat ty jemné náznaky - tu spršku komplimentů, ty jemné doteky... ale to nejdůležitější ze všeho - dělat věci pomalu a sledovat, jak se cítí.

Mezi milováním s mužem a milováním se ženou je výjimečný rozdíl. A ne všichni muži, se kterými jsem byla, byli sobci, jak říká většina žen. Poznala jsem chlapy, kteří se na mě vyřádili, než mě pošťouchli, abych jim začala dělat radost.

Ale milování se ženou se liší tím, že přesně víte, co má ta druhá žena ráda, takže je mnohem snazší to zopakovat. Každá žena má jiné erotogenní zóny - znám někoho, kdo má citlivý krk, někoho jiného vzrušují dlouhé doteky - klíčové je zkoušet, dráždit, dotýkat se, testovat a jít do toho naplno prsty, jazykem a případně i hračkami, pokud si to přejete.

Mezi mužem a ženou je důležitější orgasmus. Na rozdíl od toho v homosexuálních vztazích jde spíše o uspokojení druhé osoby než o dosažení velkého O. I když je orgasmus "bi-produktem", nemusí být nutně cílem intimního vztahu.

Jelikož jsem bisexuální a vdaná, pochytila jsem všechny tyto triky až teď. Kdybych dříve věděla, že ženy je v posteli mnohem snazší uspokojit, nikdy bych si muže nevzala.

Život po svatbě

O tom, že jsem bisexuální žena, otevřeně mluvím už nějakou dobu. Nevyhýbám se své sexualitě a tomu, že mě přitahují jak muži, tak ženy. A to se nezměnilo ani po svatbě.

Upozorňuji, že nejsem vdaná příliš dlouho, ale jsem vdaná za úžasného muže, který je pevně přesvědčen, že bych se neměla omezovat v tom, co dělám, jen proto, že jsem jiná. Oba se řídíme zásadou "žít a nechat žít", což díkybohu znamená, že si můžeme povídat o čemkoli, aniž bychom se museli bát odsouzení.

Ale to neznamená, že je nějak zvlášť šťastný, že musí tuhle divokou tygřici namotávat. Uvědomila jsem si to, když jsme spolu ještě chodili a já mu řekla o své bisexualitě. Věrný své politice s tím byl naprosto v pohodě, protože to ze mě udělalo ženu, kterou jsem dnes.

Ze začátku to nebylo tak jednoduché. Coming out, když jste vdaná, s sebou nese spoustu dramat - hádky s manželem, neustálé hašteření tchánů a nakonec mě vyhodili z domu. Manžel mě miloval příliš na to, aby mě opustil, a postupně začal mou sexualitu podporovat.

Ale budu upřímná. jeho reakce na další z mých otázek - "Co když budou naše děti bisexuální nebo homosexuální?" - mě nijak zvlášť nepotěšila. Něco v jeho tónu mě lechtalo. Chtěla jsem hned rozbít všechny mylné představy o homosexuálech. Ale rozhodla jsem se to ignorovat, koneckonců je to budoucnost.

Prozradím vám ale malé tajemství. Nejšťastnější budu, když moje budoucí děti budou homosexuální nebo bisexuální. Prostředí kolem sexuality se pomalu otevírá a moje dítě nebude muset čelit výzvám, kterým jsem musela čelit já. Protože jsem bisexuální a vdaná, může to znít zaujatě, ale chci pro své děti jen to nejlepší.

Vyroste v odvážného a nezávislého člověka ve světě, který nesoudí člověka na základě jeho sexuálních preferencí. Doufám, že se tento můj sen jednou stane skutečností.